Náklady soudního řízení -1

27.05.2015 14:52

 

 

Cílem tohoto malého seriálu článků je informace o nákladech soudního řízení, které, jak uvidíme následovně, nejsou žádnou jednoduchou a levnou záležitostí. Právním rámcem je Předpis č. 99/1963, Zákon občanský soudní řád, platný od 1.1 2015 (dále jen „o.s.ř.“. Problematika je rozdělena do tří samostatných kapitol.

Články mají pouze informativní povahu, přednost má zákon, rozhodnutí soudu a předpisy související s danou problematikou.

 

NÁKLADY ŘÍZENÍ

Kapitola 1. Druhy nákladů řízení

Ustanovení § 137 o.s.ř. ve třech odstavcích stanoví přehled nákladů řízení a v odstavci 1 se dočteme definici, jak máme rozumět pojmu „náklady řízení.“

Náklady řízení zákon rozumí hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. Do nákladů řízení spadá i soudní poplatek, náhrada za ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, dále náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle ustanovení § 100 odst. 2. Ten doslovně zní:

Cit.: Průběh řízení

§ 100

 (2) Je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem (dále jen „mediátor“) v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.

Odměna za zastupování náleží k nákladům řízení, ale jen tehdy, je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. U notáře tím zvláštním právním předpisem rozumíme notářský řád, a konkrétně ustanovení § 3, které doslovně zní takto:

Cit.: § 3

(1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:

a) udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou

1. řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,

2. řízení ve věcech kapitálového trhu,

3. řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,

4. řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,

5. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,

6. řízení o soudním prodeji zástavy,

7. řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a

b) sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.

(2) Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

(3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

 

A dále, jde-li o patentového zástupce rozsahu oprávnění, též stanovenými zvláštními právními předpisy, kterým se rozumí zákon o patentových zástupcích.

 

Náhrada za daň z přidané hodnoty

Náhrada za daň z přidané hodnoty náleží k nákladům řízení pouze tehdy, jestliže je zástupcem:

a) advokát,

notář v rozsahu svého oprávnění,

patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění,

b) advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie,

c) patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění, který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových zástupců, a plátcem daně z přidané hodnoty,

d) advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, a plátcem daně z přidané hodnoty je tento zaměstnavatel advokáta.

 

 

 

 

 

 

 

NÁKLADY ŘÍZENÍ

Kapitola 2. Osvobození od soudních poplatků

V souvislosti s tímto tématem je vhodné se nejprve zmínit o soudních poplatcích, které jsou řešeny samostatným zákonem.

V ustanovení § 1 o soudních poplatcích je stanoven předmět soudních poplatků:

Cit.:

§ 1

Předmět soudních poplatků

Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za

a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za řízení"),

b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za úkony").

Sazebník poplatků (dále jen "sazebník") je uveden v příloze k tomuto zákonu.

 

Nyní se vraťme k občanskému soudnímu řádu. Ustanovení § 138 o.s.ř. v odstavci 1 je stanoveno, jak se přiznávají účastníkovi soudního řízení osvobození od soudních poplatků. Návrh na osvobození od soudních poplatků podává účastník řízení k soudu. O tom, zda účastník se svým návrhem uspěje, rozhoduje předseda senátu. Ten může osvobození do soudních poplatků navrhovateli přiznat za těchto podmínek:

1. odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva;

2. přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Rozhodování předsedy senátu od osvobození od soudních poplatků

Pokud předseda senátu nezamítne návrh účastníka na osvobození od poplatků, pak se osvobození vztahuje na celé řízení a má i zpětnou účinnost. Ale pozor! Poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se nevracejí! Předseda senátu však může přiznané osvobození od soudních poplatků kdykoliv odejmout i ze zpětnou účinností, pokud se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka toto osvobození neodůvodňují nebo ani před tím neodůvodňovaly. Pokud účastník řízení, který je osvobozen od soudních poplatků měl zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.

 

 

 

NÁKLADY ŘÍZENÍ

Kapitola 3. Rozhodnutí o nákladech řízení

U ustanovení § 151 o.s.ř. budeme sledovat proces, který vede k náhradě nákladů řízení. Soud, u něhož řízení končí, rozhoduje o nákladech řízení. Ale už v průběhu řízení může soud rozhodovat o nákladech řízení v těchto případech:

Cit.: § 147

(1) Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.

(2) Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, jestliže zavinili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, aby je nahradili účastníkům.

§ 148

(1) Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

(2) Soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, aby nahradili státu náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je zavinili.

(3) U pohledávek státu vzniklých z důvodu práva na náhradu nákladů řízení vůči osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 ve výši státem placených nákladů řízení se úrok z prodlení nevyměřuje.

(4) Pro vymáhání pohledávek uvedených v odstavci 3 se uplatní postup stanovený daňovým řádem.

 

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování  podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147§ 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení právního předpisu o mimosmluvní odměně.

V této souvislosti zabrousíme do jiného právního předpisu, který je často účastníky řízení opomíjený a neškodí, když se s ním seznámí i ti, kteří se zatím k advokátovi nechystají.

Jde o vyhlášku  o advokátním tarifu. Protože se nyní zabýváme problematikou nákladů řízení, všimněme si mimosmluvních odměn, jak je uvádí § 7 vyhlášky:

Cit.: § 7

Sazba mimosmluvní odměny

Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty

1.

do 500 Kč

300 Kč,

2.

přes 500 Kč do 1000 Kč

500 Kč,

3.

přes 1000 Kč do 5000 Kč

1000 Kč,

4.

přes 5000 Kč do 10000 Kč

1500 Kč,

5.

přes 10000 Kč do 200000 Kč

1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10000 Kč,

6.

přes 200000 Kč do 10000000 Kč

9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10000 Kč, o které hodnota převyšuje 200000 Kč,

7.

přes 10000000 Kč

48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100000 Kč, o které hodnota převyšuje 10000000 Kč.

 

Výši nákladů může určitá předseda senátu až v rozhodnutí, které má písemnou formu.

Běh lhůty

I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.