Vlastní nezpůsobilost právně jednat

09.08.2014 10:41

Vlastní nezpůsobilost právně jednat

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. v platném znění, který je účinný od 1. 1. 2014 (dále jen zákon) má mnoho ustanovení, které by. Podle mého soudu, mohly zajímat seniory a důchodce, ale i jejich rodinné příslušníky a blízké osoby.  Z nejrůznějších důvodů se může stát, že člověk ztratí způsobilost právně jednat. Příčinou může být nemoc, zákon takovou příčinu blíže nespecifikuje, ale jistě budou vydány judikáty, které blíže problematiku vyloží. Následující článek slouží pouze k informativním účelům.

 

Trojí řešení

V ustanovení § 38 zákona je řešena situace, kdy člověk tuší, že může být v takové situaci, že nebude moci právně jednat. To znamená, uzavírat smlouvy všeho druhu nebo spravovat svůj majetek či věci. Zákon ho chrání tak, že mu umožňuje projevit vůli trojím způsobem: buď projeví vůli, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem (a zákon nespecifikuje, jak to má udělat, nechává to zcela na jeho rozhodnutí), nebo projeví vůli, aby jeho věci spravovala určitá osoba, třetí způsob je takový, že projeví vůli, aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem.       

Není to jen tak snadné

Ustanovení § 39 odst. 1 hovoří o formě prohlášení, kterou člověk tušící, že nebude způsobilý právně jednat, musí zachovat. Za prvé může prohlášení být formou veřejné listiny, pokud formu veřejné listiny nezvolí, pak musí být prohlášení učiněno soukromou listinou, na které bude uvedeno datum a tato listina bude potvrzena dvěma svědky. A nyní pozor! Do potvrzení svědci uvedou údaje, podle nichž je lze zjistit, dohledat, případně je kontaktovat.  Ovšem, tím problém se svědky nekončí. V tomtéž paragrafovém ustanovení, ale nyní v odstavci 2 zákon stanoví, že cit.: (2) Svědky mohou být jen osoby, které na prohlášení a jeho obsahu nemají zájem a nejsou nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž je prohlášení učiněno. Svědci musí prohlášení podepsat a být schopni potvrdit schopnost prohlašujícího jednat a obsah jeho prohlášení.  V ustanovení § 39 odst. 3 se pak řeší případ, když je prohlášení sepsáno veřejnou listinou.

 

Možná, že si hodně lidí myslí, že své záležitosti v takové situaci, jaká je v článku popsána, vyřeší v rodině. Zákon chrání člověka, kterému hrozí ztráta způsobilosti právně jednat tím, že za svědky jeho prohlášení mohou být jen ty osoby, které nemají na prohlášení a jeho obsahu zájem. A o svědcích je nutno hodně zapřemýšlet. Ustanovení § 40 a následující pak řeší různé okolnosti, které mohou nastat v neprospěch platnosti listiny anebo ve ztíženém dorozumívání. Tato ustanovení podtrhují váhu nejen samotného rozhodování o prohlášení, ale také vážnost listiny, kterou zákon nazývá prohlášením.