Věcná břemena a služebnosti

09.08.2014 10:47

Věcná břemena a služebnosti

 

Mnoho lidí zarazila novelizace zvláště v otázkách věcných břemen a služebností. Věcná břemena upravuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 1257 – 1308. Je to docela rozsáhlá úprava. Tento článek slouží pouze k informativnímu účelu.

 

K čemu slouží věcná břemena?

Za prvé: Subjekty věcných břemen je oprávněný a povinný. Za druhé: Věcná břemena slouží k tomu, aby oprávněný z věcného břemene mohl využít část užitné hodnoty cizí věci, kterou někdo vlastní, tedy v tomto případě povinný. Povinný je tedy vlastníkem, který je v případě, že uzavře smlouvu o zřízení věcného břemene, povinen něco dát, konat, strpět, nebo se něčeho zdržet.

 

Zákon rozlišuje věcná břemena a služebnosti

Toto rozlišení stojí na principu podle obsahu povinnosti. A to je novinka, která vznikla díky novému občanskému zákoníku (dále NOZ).

 

Služebnosti

Od reálného břemene se služebnost odlišuje právě pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen:

Ve prospěch oprávněné osoby (určené buď konkrétně, či prostřednictvím věci, které služebnost svědčí) něco strpět (Vlastník umožní jiné osobě, aby přecházela přes jeho pozemek nebo na něm čerpala vodu), nebo zdržet se činnosti, kterou by jinak jako vlastník mohl vykonávat (Vlastník se zaváže k tomu, že svou stavbu nebude zvyšovat, aby nezastínila sousedovi jeho výhled do krajiny).

 

NOZ na rozdíl od bývalé právní úpravy umožňuje, aby vlastník, který má více pozemků, zatížil jeden z nich ve prospěch toho druhého. Takové řešení může být praktické pro ten případ, kdy se rozhodne jeden z pozemků převést na jinou osobu, neboť si tak ušetří možné obtíže při vyjednávání s budoucím vlastníkem. Možnost zřídit služebnost ke své nemovitosti se označuje jako tzv. „vlastníkova služebnost“.

 

Druhy služebností

Protože škála možných služebností je velmi široká, vymezuje NOZ  ustanovení §1267 a násl., pouze některé druhy služebností. Pokud tedy v praxi vznikne potřeba zřídit služebnost, na kterou zákon nepamatuje, stranám v tom nic nebrání. Úprava se věnuje zvláštnostem každé z nich, které považuje za užitečné v zákoně vymezit pro ten případ, že se strany nerozhodnou pro odlišná – jim více vyhovující – pravidla.

 

 

 

 NOZ se věnuje např. těmto druhům služebností:

1) Pozemkové služebnosti

Služebnost inženýrské sítě

Opora cizí stavby

Právo na svod dešťové vody

Služebnost stezky, průhonu a cesty

 

2) Osobní služebnosti

Užívací právo

Požívací právo

Služebnost bytu

Právo pastvy

 

 

Reálná břemena

 

Reálná břemena jsou upraveny v katastrálním zákoně v ustanovení § 1303 a násl.

 

Co jsou reálná břemena?

 

Reálná břemena se vyznačují tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco aktivně konal, poskytoval jí nějaký užitek (např. jí poskytoval část úrody, která se urodila na jeho pozemku). Tímto se reálná břemena tedy odlišují od služebností.

 

Reálným břemenem může být zatížena pouze věc evidovaná ve veřejném seznamu, to znamená v katastru nemovitostí.. Typické je pro ně dále to, že je lze zřídit buď na určitý časový úsek, nebo s možností vlastníka zatížené věci se z břemene vykoupit (§ 1304).

 

Pozor na plnění povinností z reálného břemene!

 

Nebude-li povinnost z reálného břemene splněna, má oprávněný namísto toho nárok na peněžitou náhradu, pro níž může vést výkon rozhodnutí (resp. exekuci) na nemovitou věc, která je reálným břemenem zatížena.