Služebnost okapu

09.08.2014 10:53

Služebnost okapu

V jednom z minulých právních okének jsme se snažili seznámit čtenáře s problematikou věcných břemen - služebností a reálných břemen v novém občanském zákoníku a pojmově jsme se snažili vysvětlit nejen rozdíly  mezi  služebnostmi a reálnými břemeny, ale také jsme uvedli několik zásad v této problematice. Nyní se vrátíme k tématu a konkrétně se pozastavíme nad problémem – služebností okapu

Právní úprava

Právní úprava služebnosti okapu se nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (nový) s účinností od 1. 1. 2014 (dále zákon), a to v ustanovení § 1270.

Obecně

Služebnost jako věcné právo

Dříve, než budeme hovořit konkrétně a prakticky o služebnosti okapu, je třeba hovořit o podstatě služebnosti a jejím modelu: obecně platí, že služebnost zatěžuje věc jako věcné právo tak, že vlastník zatížené věci musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Přitom platí, že vlastník může zatížit svůj pozemek služebností i ve prospěch jiného svého pozemku. Tak – konec teorie a nyní do všedního života.       

Nabytí služebnosti

Služebnost lze nabýt těmito třemi způsoby: 1) smlouvou, pořízením pro případ smrti, 2) vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena, nebo 3) ze zákona či rozhodnutím orgánu veřejné moci, pokud si to zákon vyžaduje.

Vznik služebnosti

Služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu vzniká zápisem do takového seznamu, u věci nezapsané ve veřejném seznamu pak účinností smlouvy. To v praxi znamená, že tou věcí zapsanou do veřejného seznamu je míněna nemovitost, jako je dům nebo pozemek a služebnost k ní vzniká následně dalším zápisem do katastru nemovitostí, a to tak, že například k domu č. p 456, zapsaného v katastru nemovitostí v roce 1990 se následně zapíše nově vzniklá služebnost – v našem případě- služebnost okapu například v roce 2014.

Služebnost okapu v praxi každodenního života

Povinnosti osoby, která má služebnost okapu

Zákon zavazuje k povinnosti osobu, která má služebnost okapu těmito povinnostmi:

a) mít svodní žlab

b) udržovat svodní žlab v dobrém stavu

c) pokud napadne hodně sněhu, sníh odklidit

Konkrétně ze zákona:

Ustanovení § 1270 odst. 2 zavazuje osobu, která má služebnost okapu, že musí mít i svodní žlab. A pokud byl svodní žlab zřízen, musí ho udržovat v dobrém stavu. A další jeho povinností je, že pokud napadne mnoho sněhu, musí sníh včas odklidit.

Služebnost okapu: Panující a služební pozemek

 

Právo vlastníka panujícího pozemku a povinnost vlastníka služebného pozemku

Příklad: Paní Bezděková je vlastníkem pozemku s právem svádět dešťovou vodu (je oprávněnou ze služebnosti okapu) ze střechy svého domu na služebný pozemek, který patří paní Slezákové. Voda z okapu může být sváděna ve žlabu, který končí až na pozemku paní Bezděkové (tedy na panujícím pozemku) nebo může stékat volně, kdy voda stéká na pozemek paní Bezděkové.

Tedy:

Vlastník panujícího pozemku má právo svádět dešťovou vodu ze střechy své stavby na služebný pozemek a vlastník služebného pozemku je povinen toto strpět.

Ale současně s tímto právem má vlastník panujícího pozemku  i povinnosti: musí se pravidelně starat o svodní žlab, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování služebného pozemku. Pod nadměrným zatěžováním služebního pozemku rozumíme například skutečnost, aby na něj s dešťovou vodou nebyly odváděny různé nečistoty a s tím souvisí i výslovně zákonem stanovená povinnost oprávněného ze služebnosti okapu  odklidit nadměrné množství sněhu, aby se zabránilo přílišnému přívody vody na služebný pozemek, když začne tát.